1227
Když jsme v redakci přemýšleli nad tím, co nejen čeští řidiči dělají na silnicích špatně, došlo nám, že pětice zimních nešvarů, o kterých jste si mohli přečíst před pár týdny, byla jen špička ledovce.
Nejen v zimě totiž člověk, když se nad tím zamyslí, snadno rozpozná řidiče od držitelů řidičského oprávnění. Posviťme si tedy na pět dalších řidičských nešvarů, které mohou způsobit nebezpečnou situaci nejen v zimě, ale i kdykoliv jindy.
Napřed brzdím, pak blikám
Určitě to znáte – jedete za nějakým autem a ono začne zdánlivě bezdůvodně brzdit. Brzdíte taky, a ještě o něco víc, protože co kdybyste přes vůz před sebou neviděli vážné nebezpečí. Vtom spatříte zapnutou směrovku. Přitom kdyby řidič před vámi dal blinkr dřív, než bude brzdit, možná byste nemuseli zpomalovat tolik a ušetřili byste kapku paliva i životnost brzdových destiček.
Středoproudař
Víte, že v pravém pruhu mají auta větší spotřebu než v tom prostředním? Ne? Máme to tedy z doslechu, ale musí to být pravda. Jak jinak si vysvětlit, že v prostředním pruhu jedou skoro všichni a v pravém skoro nikdo?
Dobře, teď vážně – samozřejmě nejde o spotřebu, ale o těžko pochopitelnou lenost přejet do pravého pruhu, i když je v něm mezi kamiony půl kilometru místa, když tu přeci je pro předjíždění ještě jeden pruh. Problém je, že tito řidiči – nezřídka jedoucí hluboko pod rychlostním limitem – dělají z třípruhové dálnici v podstatě dvoupruhovou, protože zprava se v této situaci předjíždět nesmí.
Tzv. středoproudařství má navíc pozitivní zpětnou vazbu – kdo by chtěl navzdory nevychovancům jet v pravém pruhu, často by musel přejíždět až do levého, aby předjel nevychovance i ten ojedinělý kamion v pravém pruhu zároveň. Takže často zůstane taky v tom prostředním.
Dodržovač
Zákon o provozu na pozemních komunikacích je jedna věc, ale reálný svět je věc druhá – nekonečně komplexnější, s nekonečným množstvím možností, jak může ta či ona situace na silnici vypadat. A v některých z nich je třeba na silnici spolupracovat – tu udělat místo, i když na něj ten druhý nemá nárok, támhle vjet do křižovatky na červenou, potřebuje-li projet sanitka, onde třeba zastavit a nechat protijedoucího projet, protože to je pro mě snazší než pro něj, i když překážku má na své straně vozovky on.
Dodržovač všechno tohle ignoruje a trvá na přesném dodržení pravidel silničního provozu, i když to je nepraktické či nepohodlné. Anebo rovnou otravné, jak dělá jeho blízce příbuzný kolega, v minulé pětici zmíněný mlhovkář.
Blokovač/Nepouštěč
Poddruhem dodržovače může být i blokovač a nepouštěč – člověk, který zastaví na žlutých křížích nebo v křižovatce, protože před ním je kolona, i když je to zakázáno. Ale také člověk, který radši nabourá, než aby ustoupil, zejména když je v právu. To je typicky ten, který vidí, že jiný protijedoucí vůz chce předjet traktor – nebo že protijedoucí vůz to špatně odhadl při předjíždění a pustil se do něj, i když to nejspíš nestihne – a má na své straně širokou krajnici, ale neuhne na ni.
Nezipovač
Konečně ten, kterého v Praze naštěstí nevídáme moc často – řidič, který si neví rady s pravidlem střídavého řazení při spojování dvou pruhů v jeden, tzv. zipu. Buď vás nepustí se z končícího pruhu zařadit a tlačí se na auto před sebou, jen aby nedej Bože nebyl v té stejné koloně o pět metrů dál vzadu, anebo taky ten, který se řadí do průběžného pruhu příliš brzy a tím zhoršuje plynulost provozu všem.
Správný postup při zipování je jediný – dojet až na konec končícího pruhu a tam se řadit do průběžného, a to střídavě tak, že každé auto z průběžného před sebe pustí právě jedno auto z končícího pruhu.