Černý led je největší riziko zimy: Kde se může objevit a jak jej zvládnout?

Z vteřiny na vteřinu můžeme ztratit tolik důležitou přilnavost pneumatik, a přestože se o sněhu říká, že rozděluje motoristy na řidiče a držitele řidičáků, během mrazivých dnů se můžeme setkat i s výrazně nebezpečnější nástrahou  – takzvaným „černým ledem“.

Co je černý led a kdy a kde je rizikem

Černý led se na silnicích může objevit v zimních dnech, kdy se venkovní teplota pohybuje lehce nad nulou, ale už se soumrakem spadne pod bod mrazu. Můžeme se s ním setkat i přes den – dopoledne, v poledne i podvečer – na místech, jako jsou zespoda promrzající mosty nebo nadjezdy a údolí, kam hřejivé slunečné paprsky dopadají jen minimálně.

Když se během teplých denních hodin na povrchu asfaltu vytvoří vrstva vody, ať už z vlhkosti, mlhy, tajícího sněhu nebo deště, a následně zmrzne, musíme se připravit na zákeřnou tenkou vrstvu ledu, která pořádně klouže!

Na riziko černého ledu se musí připravit každý řidič, jakmile je venkovní teplota na nule, nebo dokonce i nižší. A rozhodně se nespoléhejte pouze na teploměr, protože hlavně mimo města můžete narazit i na další vlivy vedoucími k jeho vzniku. Často to jsou lokality, kde k tvorbě ledu pomáhá i chladný vítr. Poznat to můžete podle pohybu větví stromů i z ničeho nic omrzlé vegetace na krajnicích. Riziko námrazy na silnici můžete poznat i podle modrých patníků na krajnici, varujících před hrozícím ledem v daném úseku.

Jak se na černý led připravit a co dělat

Bohužel, žádná poučka „na jistotu“ neexistuje. V denních hodinách si ledu na asfaltu můžete všimnout vlivem lesknoucího se povrchu, ale večer a v noci se nelze spolehnout na nic. Mokrá vozovka totiž může vypadat stejně jako nebezpečnější černý led. Na sněhu i neznámém povrchu doporučujeme seznámení se s aktuálním stavem lehkým přišlápnutím brzdy, abyste si vyzkoušeli, jestli to pod vámi klouže, nebo ne. Vždy to provádějte s citem!

U černého ledu je nejlepší držet se pravidel defenzivní jízdy a předvídat. Pokud je venkovní teplota okolo nuly nebo nižší, raději nespěchejte, zvolněte a řiďte plynule. Na mosty, pokud to situace umožňuje, najíždějte co nejvíce v přímém směru vstříc jejich konci, abyste je při nejhorším ideálně „překlouzali“ bez nutnosti korekce volantem – to jinak může vést ke smyku vozidla.

Hlavně méně zkušení řidiči by se vždy měli držet základního pravidla z autoškol i kurzů školy smyku a při ztrátě adheze pneumatik vyšlápnout spojku (s manuální převodovkou) a neutralizovat přenos hmotnosti vozu, případně provádět lehké kontra pohyby volantem proti směru smyku. Ale opatrně a nevytáčejte kola příliš! Vždy počítejte s tím, že se přilnavost kol může z ničeho nic obnovit, a pokud jste zatočili víc, vozidlo za nimi okamžitě zatočí a můžete havarovat.

Nejdůležitější poučkou pro zvládnutí rizika černého ledu je tedy předvídání a na vlhkých nebo mokrých silnicích raději zpomalit a řídit defenzivně. Akcelerujte s rozvahou, raději se vyhněte prudkému brzdění a s volantem zbytečně necukejte. Základem bezpečnosti je plynulá jízda i psychická příprava na nebezpečnou situaci.

Autor: Lukáš Volšický

Zdroj: auto.cz