1227
Určitě se vám to už někdy stalo. Ráno chcete nastartovat a místo otočení startérem se ozve zacvakání, zabliká vám přístrojová deska a dál nic. V takovém případě víte, že je vymalováno a že bez pomoci nikam neodjedete. Mimochodem, věděli jste, že pojišťovny evidují právě nemožnost nastartovat jako nejčastější příčinu výjezdů svých asistencí?
Říká se, že baterie zabíjí mráz. Jenže ve skutečnosti je to naopak, autobateriím nejvíce škodí horko. Typicky dostávají nejvíce zabrat baterie při letní dovolené, kdy dojedete někam do Chorvatska a tam necháte auto stát týden na sluníčku.
Pokud je baterie dlouhodobě vystavená velkému horku, dochází u ní k většímu samovybíjení. V elektrolytu vybité baterie pak probíhá zvýšená sulfatace, což je proces, kdy se na povrchu olověných elektrod usazují krystaly síranů. Jelikož je to proces víceméně nevratný, snižuje se tím celková kapacita akumulátorů. Často se s tím dá v létě a při příznivých klimatických podmínkách jezdit, ale jakmile přijdou první mrazy, je zle.
Proč auto v zimě startuje hůř?
Důvodem jsou vyšší vnitřní odpory agregátu, který samozřejmě přes noc vystydne na teplotu okolí, takže klidně pod bod mrazu. A to včetně všech kapalin, tedy nejen té chladicí, ale i oleje. Moderní oleje specifikací 0W nebo 5W mají sice zaručenou čerpatelnost i v třeskutých mrazech, ale i tak mají větší odpor. Zkuste si zamíchat ve sklenici zatuhlým medem a pak medem rozehřátým. Motor to má s olejem podobně.
Zpravidla až v nízkých teplotách vám dá auto „sežrat“, že jste se o baterii nestarali. Autobateriím paradoxně nevadí nízká teplota, ale naopak velmi vysoká. Ovšem při startování promrzlého motoru se zatuhlým olejem je odpor mnohem větší a auto už nemusí naskočit.
Diesely navíc musejí žhavit, takže není divu, že jejich náročnost na akumulátor je při startování ještě vyšší. Proto mívají nejen dražší, ale také větší a výkonnější autobaterie s vyšší kapacitou. Je to právě proto, aby měly rezervu pro startování v nízkých teplotách.
Za obtížnými starty obvykle vězí kombinace více faktorů. Samozřejmě někdy může být na vině i samotný startér, ale nejčastěji je to právě akumulátor a kombinace jeho nedostatečného nabití a opotřebení.
V zimním provozu dochází také k větším odběrům při provozu vozidla. Každý si rád ráno zapne vyhřívání sedačky a volantu, rozmrazování zadního i čelního okna a vyhřívání zrcátek, musíme více svítit normálními světlomety a někdy i mlhovkami, spousta aut má navíc elektrické přídavné topení pro rychlejší ohřev chladicí kapaliny. Když se pak jezdí krátké trasy, nestačí se akumulátor dobíjet.
Starší auta ale mohou mít i problém v elektroinstalaci, kdy některá z jednotek například nepřejde do tzv. „režimu spánku“, případně je někde nějaký zvýšený odběr, či dokonce zkrat v poškozené kabeláži. Nejhorší je to u vozů s dodatečně dodělávanými neschválenými doplňky napojenými na elektrickou síť auta. Stačí nějaká domontovaná světla, alarm či audiosystém a už může být problém. Auto pak odebírá více proudu, i když s ním nejedete. Baterie se pak klidně za týden odstávky celá vybije. Na tohle by měl přijít servis, ale pokud přímo neřeknete servisákovi, že vám auto vybíjí baterku, těžko to bude zkoumat.
Odborný zátěžový test baterie sice servisy provádějí, jenže málokdo za něj chce platit, zejména když má pocit, že auto startuje a není tedy žádný problém. Je to ale úkon, který byste měli nechat při každé servisní prohlídce udělat. Zatímco zátěžový test prověří kondici baterie samotné, důkladná diagnostika a kontrola vozu je tu od toho, aby se podařilo zjistit, zda auto nemá někde vyšší odběr proudu, než by měl být.
Auta nedobíjí jako dřív
Moderní vozy se systémy stop-start a odpojitelným alternátorem také nedobíjí baterie stejným napětím. Zatímco dříve bylo běžné, že alternátor dodával trvale kolem 14V, dnes napětí kolísá v závislosti na podmínkách. Při akceleraci se obvykle alternátor odpojí, aby nekradl výkon a šetřil tím i tabulkové gramy CO2. Jenže tím ohrožuje i životnost autobaterie.
Variabilní výkon dobíjení totiž může způsobit, že přijedete domů v momentě, kdy auto zrovna pořádně nedobíjelo, protože k tomu nebyly vhodné podmínky. Auto však neví, že vy teď zrovna chcete zastavit a vypnout motor. Vůz pak odstavíte s baterií v nedostatečně nabitém stavu a ráno může být zle. Ačkoli lze zjednodušeně říci, že baterie se nabíjí jen při brzdění, vypočítává si auto podle zatížení a stavu baterie dobíjení samo. Nelze tak jednoznačně určit, při jakých podmínkách a jak přesně se baterie dobíjí.
Pozor na typ baterie
Když pak na vás servis „vyplivne“ cenu správné baterie, mnohdy se vám protočí panenky. Jenže do aut, která už nemohou používat klasické zaplavené olověné akumulátory „levného“ typu kvůli systému proměnného dobíjení, jinou baterii dát ani nemůžete. Výrobci u moderních vozů předepisují autobaterie typu AGM (zkratka Absorbent Glass Mat) nebo EFB (Enhanced Flooded Battery), jejichž hlavní smysl je v tom, že lépe odolávají hlubšímu vybíjení, cyklickému namáhání a vysokým nabíjecím proudům výkonnějších alternátorů.
Takové baterie jsou obvykle o dost dražší, což pak vede majitele aut k hledání levných alternativ. O výběru správné a vhodné autobaterie jsme už psali. Ale do moderního auta se systémem stop-start a variabilním dobíjením prostě nemůžete dát starší typ akumulátoru, neboť by se brzy zase vybil a zničil.
Pokud výrobce doporučuje dražší baterii, nedělá to proto, aby z vás vytáhl peníze navíc. Autobaterie typu AGM nebo EFB je opravdu potřeba kvůli konstrukci elektrického systému vozu a nabíjení. Při tom kvalitní a originální baterie nemusí být předražená. Například základní EFB baterie 44Ah/220A třeba pro Škodu Octavii III aktuálně stojí ve značkovém škodováckém e-shopu 2 049 korun. Baterie 70Ah/420A mj. pro Karoq přijde aktuálně na 2 889 Kč.
Jak můžu baterii pomoci?
Předně je potřeba vybrat správnou baterii pro vaše auto. Myslete také na to, že dnes už nejde u většiny moderních aut baterku jen tak vyměnit, je potřeba přes diagnostiku vozu novou autobaterii „registrovat“ – tedy řídicí jednotce říci, že má nový akumulátor, aby s ní uměl pracovat. Bohužel to není proces, který byste bez diagnostického přístroje zvládli doma, takže s ním budete muset do servisu, kde ho ale provedou obratem.
U naprosté většiny moderních aut je nezbytné přes diagnostiku „mozku“ auta oznámit, že má novou baterii. Říká se tomu „registrace“ autobaterie a je to důležitý úkon, který zajistí, že nová baterka bude fungovat spolehlivě a dlouho a vůz ji bude správně nabíjet a také využívat její kapacitu.
„Modely se systémem stop-start vyžadují zapsání dat o nové baterii přes diagnostiku. Hlavní důvod je říci řídicím jednotkám, jaký akumulátor je ve vozidle namontovaný. Zároveň dojde k vynulování hodnot čítačů řídicích jednotek. S těmito hodnotami pak řídicí jednotky pracují a vyhodnocují stav akumulátoru,“ vysvětluje Jan Pícha, vedoucí servisních služeb Škoda Auto pro český trh.
Pro životnost autobaterie ale můžete přece jen něco udělat vy sami:
- Při krátkých jízdách omezte používání elektrických spotřebičů, které nutně nepotřebujete. Autobaterie totiž obvykle vyžaduje až 50 km jízdy, aby se pořádně dobila. Jízdou na volnoběh se baterie také moc nedobijí, takže z kopce jezděte na zařazenou rychlost a brzděte motorem.
- Pokud nejezdíte moc často nebo absolvujete pouze kratší trasy, není od věci pořídit si kvalitní nabíječku, na kterou auto napojíte. Dobré nabíječky mají i udržovací funkci či programy pro obnovu akumulátoru. Mívají i programy na různé typy baterií, na klasické, EFB či AGM. Kvalitní nabíječka stojí kolem dvou tisíc korun, a pokud máte doma více aut a některým třeba pár dní nejezdíte vůbec, určitě má investice do nabíječky smysl. K dobíjení používejte „kolíky“ v motorovém prostoru, nenapojujte nabíječku přímo na baterii.
- Skvělým pomocníkem může být také startovací „booster“, tedy přenosná powerbanka, která je schopná vozidlo oživit, když už na to baterie nestačí. Běžné boostery se dají koupit za tisícovku, značkové boostery stojí kolem čtyř tisíc. Booster se dá použít i jako záložní nabíječka pro přenosnou elektroniku, takže to může být dobrý asistent, když jste někde venku a potřebujete dobíjet mobil, tablet nebo notebook.
Autor: Dalibor Žák
Zdroj: garaz.cz