1227
Po šmejdech s hrnci a energiemi tu máme další oblast, ve které se dá snadno vydělat. A to jednak vybíráním pokut za nezaplacené parkování na parkovištích bez zřejmé možnosti zaplatit a jednak vymáháním odškodného za neoprávněné používání pozemku.
S jednou z těchto praktik máme zkušenost i v redakci. Kolega Martin Vaculík půjčil v září roku 2022 svému strýci auto na dovolenou do Chorvatska. Letos, tedy po dvou letech, mu přišla výzva, aby jako vlastník vozidla zaplatil 199,82 eura čili přes 5000 korun. Z toho je 39,82 eura pokuta za nezaplacené parkovné, 125 eur náklady za zjištění majitele a 35 eur za doručení. Dopis přitom přišel obyčejnou poštou, nebyl ani doporučený.
V případě neuhrazení pak právník Shain Lou Pacheco-Vinković vyhrožuje soudní exekucí. Martinův strýc si na dané parkoviště v ulici Bratrů Vidulićových ve městě Mali Lošinj vzpomíná. Bylo placené, ale nebylo komu uhradit poplatek. V boudě žádný výběrčí nebyl.
Právě v tom se skrývá podvodný systém, který praktikuje hned několik chorvatských měst. Provozují placená parkoviště, ale parkovné se musí jít zaplatit do kanceláře o několik ulic dál. Kdo nezaplatí, protože neví kde a komu, jelikož si to nepřečte v provozním řádu, dostane pokutu.
Pan Vinković
Shain Lou Pacheco-Vinković z Puly je právník, který si založil živnost na tom, že vymáhá pokuty za nezaplacené parkovné v několika chorvatských městech. Snažili jsme se kontaktovat vedení města Mali Lošinj a požádat ho o vysvětlení, proč za něj pokuty vymáhá právě tento člověk. Ale bohužel ani jeden z členů zastupitelstva, které jsme oslovili, nám neodpověděl.
Jméno tohoto právníka je nicméně v Chorvatsku vcelku známé. Několikrát se o něm v souvislosti s pochybnými praktikami městských parkovišť ve městě Mali Lošinj nebo v Pule i dalších psalo. A kolegové z chorvatských novin, třeba Jutarnji list nebo Slobodna Dalmacija, se též odpovědí nedočkali. Pana Vinkoviće znají i v Německu, neb pokuty vymáhá od turistů z celé Evropy.
Podle Martina Škoríka z pojišťovny právní ochrany D.A.S. se nabízí tři řešení. Prvním je nedělat nic. Ve většině případů totiž Chorvati vymáhání vzdají. Vydělají dost na těch, kteří se leknou a zaplatí. Případný soud by pro ně byl zátěží, takže některé případy nechají být. Spoléhat se na to ale nejde.
Druhým řešením je zaplatit. Je to jednoduché, bez starostí, jen to stojí nějakých pět tisíc korun. Třetí řešení je uznat svou vinu a navrhnout snížení poplatku. „To radíme našim klientům. I když se parkovné platilo někde kilometry daleko od parkoviště, podle zákona jste prostě zaplatit měli. Uznejte tedy vinu a navrhněte snížení vymáhané částky,“ radí Martin Škorík z D.A.S.
Bez problémů se tím dá částka snížit na polovinu. Pořád to je dva a půl tisíce korun, ale je to o dva a půl tisíce méně než původně. Nicméně vymáhání pokuty za parkovné na vás čeká i v sousedním Rakousku. Na rozdíl od Chorvatska ale hrozí, že zaplatíte i v případě, že jste nikde neparkovali.
Rakouské pozemky
Pokud se chystáte na vánoční trhy do Vídně, tak zbystřete! U našich jižních sousedů je systém nastaven trochu jinak. Vlastně vám pokuta nehrozí za to, že jste někde zaparkovali. Stačí, že jste někde na chvíli zastavili nebo se otáčeli. V Österreichu se totiž vybírají peníze za neoprávněné použití pozemku nebo blokování vjezdu. Jak to funguje?
Přijedete do úzké slepé uličky. Na konci se chcete otočit, vjedete přitom na pár vteřin kouskem auta na volnou plochu vedle ulice. Ta je ale soukromým pozemkem. Je tam kamera, která zaznamená vaši registrační značku. Majitel pozemku záznam předá právníkovi a ten po vás začne vymáhat odškodné za neoprávněné používání pozemku, konkrétně za narušení vlastnictví, jak se tento skutek označuje v rakouském právu.
Stejně nebezpečné pro vaši peněženku může být otáčet se nebo na pár okamžiků zastavit před vraty do dvora či jiným vjezdem na soukromý pozemek. I když na místě zůstanete stát jen pár sekund, třeba když budete v navigaci hledat nejbližší parkoviště, můžete za omezení vjezdu a výjezdu též dostat obsílku, v níž vás právník zastupující uživatele dané nemovitosti vyzve k placení. Zní to možná absurdně, ale bohužel je to pravda.
Šmejdi von Wien
Zpravodajský web Heute.at popsal jedno z podvodných „parkovišť“, které je v ulici Marathonweg u sportovní haly, kam rodiče vozí své děti na kroužky. V ulici je zavřená hospoda. Před ní se nachází velká asfaltová plocha s otevřenou závorou. Řada rodičů se otáčí právě tady, před tou závorou. Jenže přitom už vjedou na soukromý pozemek, a tak jim chodí pokuty. A to za každou otočku. „Za závoru jsem nejela, přesto jsem za jeden den dostala hned dvě výzvy,“ svěřila se webu Heute.at jedna z postižených maminek. Každá výzva znamená 399 eur, tedy přes 10.000 korun, a výhrůžku soudem, pokud dotyčný nebo dotyčná nezaplatí.
My jsme vyrazili některá tato místa prozkoumat osobně. Jako první jsme navštívili ulici Franz-Eduard-Matrass-Gasse ve čtvrti Kagran, která leží na okraji Vídně při příjezdu od Brna. Jsme kousek od metra, okolo jsou většinou paneláky. Franz-Eduard-Matrass-Gasse je naopak ulička s rodinnými domky. Na konci jsou betonové zátarasy. My sem raději šli pěšky, ale být tu autem, musíme se točit. Dál už to jde jen po svých nebo na kole. Vpravo od silnice je velká nezpevněná plocha. Při otáčení bychom na ni asi na pár vteřin kouskem auta couvli. A to by se nemuselo vyplatit.
V protilehlém rohu parcely je kontejner a nad ním na nenápadném sloupku kamera. Ta by nás vyfotila a problém by byl na světě. Případná obrana, že jsme to nevěděli, by nepomohla. Na ořechu u vjezdu na pozemek je schovaná cedulka, že jde o soukromý pozemek sledovaný kamerou. Teď v zimě je jakžtakž vidět, v létě je ale schovaná za listy, takže si jí nemáte šanci všimnout.
Na dalším místě, které jsme navštívili, a to na plácku po zrušené benzince v Donaufelder Strasse, jsme kameru neodhalili. Toto místo je ale už díky nespočtu článků v rakouských novinách tak známé, že tu asi nikdo stejně nezaparkuje.
Kamery tady byly důmyslně ukryté ve světlometech vraku, který stál proti vjezdu na plochu. Stojící vrak jsme tu sice našli, ale kameru jsme ve světlech neviděli. Možná však jen byla dobře zamaskovaná.
Pochybná místa jsou ale po celé Vídni. Třeba v centru se nevyplatí zastavit ani na pár vteřin před vjezdem do dvora zavřeného hotelu na rohu náměstíčka Julius-Raab-Platz a ulice Stubenring v samotném centru.
Někteří řidiči už se zkoušeli i soudit. To je ale zdlouhavé a bohužel zbytečné. Zákon je na straně vymáhajících. U soudu je možné maximálně napadnout výši vymáhané částky. Ale i tady je výsledek dost nejistý. V jednom případě soud uznal, že 399 eur je fakt moc, a částku snížil na 86 eur, tedy 2200 korun.
Výhodný kšeft
Na vymáhání se specializuje několik právních kanceláří. Jedna z nich se jmenuje Parkheld, což je v překladu Parkovací hrdina. Své služby nabízí online, a to všem. Stačí, že máte fotku auta, která dokazuje, že někdo na chvíli zastavil na vašem soukromém pozemku nebo třeba před vjezdem do garáže. Ano, pokud někdo blokuje cizí garáž či parkuje dlouhé hodiny nebo dny na něčím pozemku, je dobře, že je možné vymáhat nějakou finanční náhradu. Jenže v řadě případů se žádná újma nekoná, ovšem web oslovuje své návštěvníky jako oběti neoprávněného blokování či používání pozemku a nabádá je každé porušení soukromého vlastnictví hlásit.
Za neoprávněný vjezd na cizí pozemek je možné udělit pokutu 800 eur, tedy přes 20 tisíc korun. K tomu se přidávají ještě výdaje na soud a další náklady. Parkovací hrdina tak vidí jako ideální řešení vše dohodnout mimosoudně čili zaplatit požadovanou částku 399 eur. V 98 % soudních sporů totiž vyhrává majitel pozemku zastupovaný advokátem.
Pro majitele pozemku je věc jednoduchá. Nahraje na web fotku auta, které vjelo na jeho parcelu, vyplní formulář a čeká. Pokud dotyčný řidič zareaguje na výzvu k zaplacení, dostane „oběť“ neoprávněného vniknutí na soukromé parkoviště odškodné ve výši 100 eur. To je lepší než dávat fotky na Facebook či Instagram. Sto eur je rozhodně zajímavějších než sto lajků na sociální síti.
Nabídka pro majitele nebo nájemce parkovací plochy je vlastně velmi „férová“. Za nabonzování, tedy nahlášení vniknutí na pozemek, majitel nic neplatí. Parkovací hrdina bere náklady na sebe. Pokud by náhodou ve sporu neuspěl, nic si neúčtuje. Bere si jen provizi z vymožené částky. Zároveň se není potřeba o nic starat, chodit na soudní jednání nebo běhat po úřadech. Právní kancelář zařídí vše sama.
Pokud si říkáte, že přece pár vteřinami nebo minutou na soukromém parkovišti či stáním před vjezdem nikoho neomezíte, tak máte pravdu. Jenže ďábel se skrývá v detailu. Rakouský zákon nemluví o tom, jak dlouho musí blokace pozemku trvat, aby už byla protiprávní. Je tak jedno, jestli zastavíte na měsíc, nebo 10 vteřin. V obou případech už má majitel nárok na odškodné.
Parkovací hrdinové mají sídlo společnosti v centru Vídně. Nejsou ale jediní. Dalším poskytovatelem těchto právních služeb je stránka Zupf di, což je v rakouské němčině hovorový výraz pro výzvu Táhni někam. Provozovatel stránky Zupf di dokonce ani nemá rakouskou adresu, ale sídlí oficiálně v Londýně.
V tomto případě radí Martin Škorík z D.A.S. zaplatit. Ne každý případ sice musí nutně dojít k soudu, ale když se tak stane, soudní výlohy jsou u Rakušanů vyšší než v Chorvatsku.
Bonzovací aplikace
V sousedním Německu se něco takového jako ve Vídni málem rozjelo taky. Existuje tu dokonce aplikace pro telefony, kde jednoduše vyfotíte hříšníka stojícího, kde nemá, vyplníte údaje o značce, modelu, barvě auta a registrační značce a odešlete.
Jenže na rozdíl od Rakouska, v Německu to nejde tak snadno. Pravidla jsou mnohem přísnější, a tak si nejde udělat z každého, kdo se na chvíli octne před vašimi vraty, pokladničku. A jak to provedli? Za každý nahlášený případ musíte dle rozhodnutí soudu zaplatit právní kanceláři nejprve 90 eur, tedy nějakých 2300 korun. Teprve pak může začít vymáhání.
Toto jednoduché opatření brání tomu, aby se bonzovalo jen pro výdělek. Aplikaci použije pouze ten, kdo má opravdu problém s někým, kdo delší dobu blokuje jeho pozemek a nemíní s tím přestat.
Mít něco podobného v Česku, těžko říct, jak by to dopadlo. Češi by při zálibě v donášení strhli nejen práskací aplikaci, ale možná rovnou celý internet.
Co ale dělat, aby člověk nemusel platit horentní sumy za jedno otočení ve Vídni? Dávat si pozor a případně zaparkovat na záchytném parkovišti na kraji Vídně a do centra jet metrem. Nebo do Vídně vůbec nejezdit. Na vánoční trhy můžete vyrazit kamkoliv jinam. Třeba do Krakova, Drážďan nebo Norimberka.
Na co v cizině pozor
V cizích státech můžete občas narazit na pravidla, která u nás nemáme či je nepoužíváme, a tak na ně nejsme zvyklí. Jejich porušení ale může znamenat udělení pokuty. Třeba v Rakousku se nesmí používat palubní kamery. Pokud vás s ní chytí, nebo byste dokonce záznam z ní chtěli použít jako důkaz při nehodě, dostanete pokutu. V Německu pak nesmíte používat navigace, které varují před radary. Tento zákaz se týká i spolujezdců. V praxi je ale těžko vymahatelný.
Co dělat
Pokud se chcete vyhnout tomu, že opravdu dojde na exekuci, je podle Martina Škoríka z pojišťovny právní ochrany D.A.S. nejlepší uznat svou vinu, ale napsat vymáhajícímu právníkovi, že nesouhlasíte s výší, a navrhnout zaplacení poloviční částky. Chorvatské soudy totiž požadavek na zaplacení 200 eur, v přepočtu pěti tisíc korun, považují za přehnaný a nařídí často nižší platbu, a to 80 eur čili okolo dvou tisíc korun. Pro chorvatskou stranu je tak lepší přistoupit na domluvu, že zaplatíte jen 100 eur, tedy okolo dvou a půl tisíce korun. Pokud budete výzvu ignorovat, může dojít na soud a exekuci. Škorík ale uvádí, že za poslední roky řešili jejich klienti výzvu z Chorvatska asi ve čtyřech stovkách případů, nic nezaplatili a na soud nedošlo. Pokud se ale při nařízeném jednání nedostavíte k chorvatskému soudu, bere se to za uznání viny a v tu chvíli vás odsoudí k zaplacení nákladů na řízení a pokuty. Ale to je těch zmíněných 80 eur. V Rakousku jsou bohužel náklady na soudní řízení vyšší, takže tam je lepší výzvu zaplatit. I když ne každou nezaplacenou výzvu dá rakouská strana k soudu.
A pokuty za rychlost
V případě pokuty za rychlost, projetí na červenou či vjetí do zákazu nebo telefonování za jízdy není co řešit. I když můžete namítat, že značka byla špatně vidět, že omezení bylo naprosto zbytečné, že jste vlastně ani netelefonovali a kdesi cosi, tak prostě zaplaťte. Pokud to neuděláte, v rámci EU není problém neuhrazenou pokutu vymáhat napříč státy. Pokud kvůli pár eurům úřad exekuci nezahájí, pořád hrozí, že ji po vás budou vymáhat policisté při vaší další návštěvě země, kde jste zhřešili.
Autor: Martin Karlík
Zdroj: auto.cz