Skok v emisních limitech přichází. Hrozící sankce jsou extrémní

Evropská unie už léta po automobilkách vymáhá plnění určitých emisních limitů ve smyslu flotilového průměru, tedy zprůměrování emisí všech prodaných aut v daném roce na evropském trhu. Kdo limit překročí, musí platit pokuty.

Za rok 2024 měl tento limit standardní hodnotu 115,1 g CO₂/km (ekvivalent spotřeby benzinu 4,92 l/100 km a nafty 4,29 l/100 km), která se pro jednotlivé automobilky upravuje podle jejich portfolia – kdo prodává větší a těžší auta, má limit vyšší, naopak kdo prodává menší a lehčí auta, musí mít průměr nižší. Pro rok 2025 ovšem přichází zásadní zpřísnění – standardní hodnota limitu klesá na 93,6 gramu CO₂ na ujetý kilometr. To je ekvivalent spotřeby benzinu 4 l/100 km a nafty 3,49 l/100 km.

Výjimky existují pro ty výrobce, kteří v Evropě registrují jen malé množství aut, a to v několika pásmech. Těch s méně než 1.000 nově registrovaných aut se pravidla netýkají vůbec. Ti s méně než 10 tisíci registracemi mohou požádat o výjimku, ovšem ta přestane platit v roce 2036. Konečně, ti s méně než 300 tisíci registrovanými vozy mohou také požádat o výjimku, ovšem ta přestane platit v roce 2029.

Nejde v tomto případě o skutečně vypuštěný kysličník uhličitý – na to by bylo třeba zkoumat, kolik kilometrů které auto za rok najelo a jakou mělo skutečnou spotřebu paliva. Tu již je technologicky možné sledovat, od ledna 2020 musí být nově homologovaná auta (od ledna 2021 všechna nově registrovaná auta) vybavena monitoringem reálné spotřeby paliva skrz zařízení zvané OBFCM – On-Board Fuel Consumption Monitoring.

Protože ale každé auto najezdí jiný počet kilometrů a automobilka nemůže být odpovědná za to, jestli s jejími auty lidé jezdí hodně nebo málo, průměr se počítá z katalogové hodnoty emisí u každého prodaného vozu stejně. Je to tedy negativní motivace pro automobilku, aby vyráběla a prodávala auta s co nejnižšími emisemi CO₂. V realitě to vypadá tak, že automobilky mohou uměle zdražit spalovací auta a dotovat tak prodej těch elektrických, či např. zohlednit předpokládanou pokutu a tu formou zdražení aut přenést na spotřebitele.

Za každý gram nad svůj limit značky (resp. ve skutečnosti jejich zákazníci) platí pokutu 95 eur (zhruba 2.393 korun) vynásobenou počtem v EU registrovaných vozů v daném roce. Pokud je zaregistrováno 100 tisíc aut dané automobilky, pokuta dosahuje 9,5 milionu eur, tedy 239,3 milionu korun za každý gram nad limit.

Celkem desítky miliard

Kdo a jak splnil či nesplnil limity za rok 2024, se dozvíme v následujících dnech a týdnech. Za rok 2025 to ale bude dost možná vypadat zásadně jinak, jak hlasy z nejvyšších pater automobilového sektoru říkají už několik měsíců – splnit třiadevadesátigramový limit bude pro naprostou většinu automobilek problém.

Luca de Meo, šéf skupiny Renault a prezident Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), už v loňském roce řekl, že celková výše pokut od všech výrobců za rok 2025 může dosáhnout až 15 miliard eur, tedy 377,8 miliardy korun. Podle Jeana-Philippa Imparata, šéfa evropské divize Stellantisu, stojí jeho koncern před pokutou až 3 miliardy eur (75,6 miliardy korun).

Ne každý je na zpřísnění emisí připraven stejně, pochopitelně. Podle analytiků banky Barclays je na tom právě Stellantis, Renault nebo třeba BMW lépe než Ford, Mercedes-Benz či skupina Volkswagen. Ta podle makléřské agentury Stifel může platit 1,5–4,7 miliardy eur (37,8–118,4 miliardy korun).

Volkswagen měl v letošním roce pustit do prodeje sériovou verzi konceptu ID.2all z roku 2023, ovšem o rok tento malý elektromobil odsunul. Naopak v letošním roce má na trh přijít produkční Škoda Epiq, malý elektromobil, jehož cena má začínat u 630 tisíc korun, a také se bude pořádně prodávat na podzim představený elroq. Také v letošním roce má přijít na trh malá elektrická Cupra Raval.

Plug-in hybridy pomůžou méně

Co naopak nebude sloužit ke snížení flotilového průměru emisí CO₂ tak dobře, jako dosud, jsou plug-in hybridy. Zčásti právě kvůli tomu, že řada jejich majitelů je nenabíjí a vozy tedy fungují jako tzv. full hybridy, a tedy není snížení spotřeby tak velké, jako to z výkazů registrovaných aut vypadá, vznikla ona povinnost sledovat reálnou spotřebu paliva.

Ta zjistila, že plug-in hybridy mají v reálném světě spotřebu až 3,5× vyšší oproti normované hodnotě – zatímco ta je v průměru 1,69 l/100 km (39,6 g CO₂/km), reálný průměr zjištěný při používání aut je 5,94 l/100 km (139,4 g CO₂/km). Nemusí za tím být ani nedostatečné nabíjení, stačí jet trasu delší než 100 km a průměr roste. Proto se výpočet normované spotřeby plug-in hybridu v letošním roce změní tak, aby více zohledňoval spotřebu jeho spalovacího motoru. V roce 2027 bude na řadě další přezkum této změny, aby se zjistilo, jak odpovídá realitě.

Elektromobily nicméně v letošním roce mají stále větší váhu při výpočtu flotilového emisního průměru. Dále od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029 platí pobídka pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi (ZLEV), podle níž se cíl pro specifické emise CO₂ pro výrobce zmírní, pokud jeho podíl vozidel ZLEV (vozidla s emisemi od 0 do 50 g CO₂/km) registrovaných v daném roce překročí 25 % u osobních automobilů a 17 % u dodávek.

Stejně tak pořád existují cesty, jak automobilky mohou papírově své flotilové emise snižovat. Jednak se mohou pro tento účel spojit s jinou firmou, která má emise nižší, a jednak od takové firmy mohou koupit tzv. kredity ekologických inovací. Cenu těchto kreditů odhaduje banka Barclays na 20 eur (504 korun) za nadlimitní gram na každé prodané vozidlo, budou-li poptávka a nabídka vyváženy tak, jak předpokládá. Rok 2025 je však prvním rokem, kdy se váha těchto kreditů začíná snižovat, a od roku 2035 přestanou platit zcela.

Autor: Marek Bednář

Zdroj: auto.cz