Blíží se zimní slunovrat, noci nejsou nikdy v roce delší než teď. Řada z nás nejen vstává, ale i jede do práce za tmy a také se za tmy vrací. Řidiči aut jsou v pohodě, mají na obou koncích auta a někdy i ze stran osvětlení, takže vidí na cestu a sami jsou dobře vidět. Cyklisté, alespoň ti zodpovědní, jsou na tom stejně – mají své nemotorové vozidlo vybaveno světly a odrazkami, a tak je ostatní účastníci provozu včas vidí.
Nepříjemně často však potkáváme ve tmě či v mlze chodce, kteří na svou bezpečnost patrně zcela rezignovali a vyrazili bez jakéhokoliv reflexního prvku. Řada z nich to doplňuje ještě tmavým oblečením. Takový chodec je pro řidiče auta neviditelný. Jenže jen vzácně se podle toho chová – počítá s tím, že není vidět, a do vozovky prostě nevstupuje ani na přechodě, dokud auto téměř nestojí.
„Pro řidiče není nic horšího, než když neosvětleného chodce či cyklistu zahlédne na poslední chvíli, v takových případech to může samozřejmě skončit i fatálně,“ připomíná Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy.
Od začátku roku 2016, tedy téměř devět let, mají chodci povinnost používat reflexní prvky. „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu,“ stojí v odst. 9 § 53 zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.
Pásek je vidět na 135 m
Rozdíl, který to ve tmě či za jinak zhoršených podmínek udělá, je až neuvěřitelný. Člověk se nemusí rovnou navlíkat do reflexní vesty, velkou pomocí je i retroreflexní pásek nad zápěstím či na kotníku chodce. Test Světa motorů v minulosti zjistil, že i takovýto pásek – často rozdávaný jako reklamní předmět – je vidět ve světle halogenových žárovek na 135 metrů. Chodec sám přitom splynul s okolím už ve vzdálenosti 55 m, a to má červenou, nikoliv černou bundu.
Při jízdě rychlostí 90 km/h tedy chodce s tím nejzákladnějším reflexním páskem vidíme 5,4 sekundy, což dává dostatečný čas na reakci. Naopak červenou bundu bez reflexních pásků bychom viděli jen 2,2 sekundy – to je už opravdu na hraně, kdy se ještě dá stihnout zareagovat a chodci se vyhnout.
Podle BESIPu je chodec v modrém oblečení vidět dokonce na pouhých 18 metrů, což při rychlosti jízdy 90 km/h znamená, že řidič má pouhých 0,72 sekundy na to, aby se chodci vyhnul. BESIP přitom uvádí, že na bezpečné vyhnutí je třeba nejméně 1,5 sekundy času, což při devadesátce znamená 38 metrů, při padesátce 21 metrů.
„Reflexní materiál je v noci vidět na 3× větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10× větší vzdálenost než oblečení modré,“ uvádí dále BESIP. „Pouze s reflexními materiály chodci a cyklisté dají dostatek času,“ dodává oddělení. Chodec s nimi je podle něj vidět až na 200 metrů, resp. 8 sekund při devadesátikilometrové a 14,4 s při padesátikilometrové rychlosti.
Nejde totiž jen o silnici mimo obec bez veřejného osvětlení. Reflexní prvky jsou velkou pomocí i ve městě pod veřejným osvětlením, kde je sice chodec nosit nemusí, ale pomůžou i tak. Řidiče může trochu oslnit protijedoucí vozidlo, např. se špatně seřízenými světlomety, a chodce bez reflexních prvků si nemusí všimnout.
Je vesta lepší?
Existuje lepší možnost, než levné reflexní pásky? Dobrou volbou by se mohla zdát reflexní vesta, jenže ta má úskalí – je nahoře na těle. Často v provozu vídáme auta, jejichž potkávací světlomety svítí jen pár desítek metrů před přední nárazník a řidiče očividně moc netrápí, že ve vyšších rychlostech nevidí, kam jede. Nejde navíc jen o stará a neudržovaná auta, i u novinářských aut se nám stává, že jsou světlomety seřízené příliš nízko.
V situaci, kdy nelze použít dálková světla, tedy např. v mlze – i to je snížená viditelnost a i tehdy jsou chodci povinni mít reflexní prvky a cyklisté patřičné osvětlení! – nebo když v protisměru jede jiné auto a navíc třeba prší, tedy reflexní prvky na horní části těla nemusí být vidět dostatečně včas.
V dnešní době má řada zejména sportovního a dětského oblečení v sobě všité reflexní linky nebo třeba paspulky. Ty fungují skvěle, je však třeba zkontrolovat, zda nejsou léty používání seprané či jinak opotřebované. Také kočárky bývají vybaveny reflexními prvky, nebo je možné opatřit nálepkami z retroreflexního materiálu. Pruhy, které vídáme např. na návěsech kamionů, se dají snadno koupit na internetu. Poslouží třeba i na vnitřní stranu dveří auta, není-li tam světlo či odrazka.
Také se dnes prodávají čelovky, které kromě bílého světla vpředu svítí i červeným světlem dozadu. To je v praxi efektivní náhrada, ale zákon ji nepřipouští. Horlivý, čárky do statistiky lačný policista by vás coby chodce mohl pokutovat i s takovou výbavou.
Počet chodců, kteří zemřeli při dopravní nehodě, od roku 2016 setrvale klesá s výjimkou roku 2021, ukazují policejní statistiky. Jestli za tím stojí postupné rozšiřování používání reflexních prvků, nebo třeba stavební úpravy přechodů pro chodce ve městech, však policejní statistiky neuvádějí. Nechcete-li se stát jedním z těch pár desítek mrtvých, tím, že budete používat reflexní prvky, tomu půjdete nejlépe naproti.
Autor: Marek Bednář
Zdroj: auto.cz